Český svaz ochránců přírody Bory ZO 66/02

Šebeň je největší

Zdá se, že lokalita Šebeň je v Evropě opravdu dosud největším známým výskytem mravenců druhu Formica polyctena"

Největší komplexy mravenišť v České republice, co jsou kolonie a komplexy, české názvosloví mravenců a zamyšlení se nad systematikou

Lesní mravenci podr. Formica s.str. jsou po léta v centru pozornosti lesníků, ochranářů i vědeckých pracovníků. Je to z důvodu významu, který je jim přisuzován při udržování ekologické stability lesních porostů. Připomeňme např. společný program LČR, s.p. a ČSOP Ochrana biodiverzity v lesích, v rámci kterého je každoročně prováděna inventarizace a ochrana hnízd lesních mravenců v různých částech naší republiky.

Inventarizační průzkumy přinesly úspěchy i velká překvapení. Největší komplexy mravenišť, z nichž některé byly odhaleny teprve v několika posledních letech, jsou pozoruhodně početné v rámci celé střední Evropy. Jedná se zejména o druh Formica aquilonia na hoře Kleť v CHKO Blanský les jižních Čechách, kde bylo v r. 2004 na rozloze asi 300 ha napočítáno 3567 hnízd lesních mravenců, přičemž více než 90 % z tohoto počtu přináleželo tomuto druhu. Jiným místem početného výskytu mravenišť jsou Jeseníky. Zde také horský druh lesního mravence, Formica lugubris , vytváří v okolí boudy Alfrédka (kolem 1000 m n. m) komplex mravenišť, který čítal v r. 1998 na ploše 670 ha 1265 hnízd. Náš nejhojnější druh lesního mravence Formica polyctena, vytvořil největší komplex mravenišť na lokalitě Šebeň na Českomoravské vysočině, kde na ploše 134,4 ha činil v r. 2006 jeho hnízdní komplex přes 1200 hnízd. Tato lokalita byla v roce 2002 vyhlášena za Přírodní památku a v roce 2006 zde byla otevřena u nás první přírodovědná mravenčí stezka Šebeň.
Formica rufa se vyskytuje většinou jen solitérně. Přesto v Podkrkonoší u obce Mostek jsem v r. 2006–07 nalezl komplex jeho hnízd čítající na ploše asi 30 ha nejméně 129 mravenčích kup, který činí dojem jediné propojené kolonie. U tohoto druhu však zřejmě vejdou ve známost jeho hnízdní komplexy ještě větší. Pozoruhodný je i početný výskyt Formica truncorum. V jedné jeho hnízdní kolonii v Krkonošském národním parku vytvořili v roce 2007 komplex 63 hnízd, z nichž některá dosahují obrovské velikosti (viz poslední příloha). Jiným příkladem jeho místní početnosti je kolonie pozorovaná v roce 2000 ve východní části Orlickýh hor (FORMICA 3: 54–55), která v pruhu dlouhém asi 120 m a širokém 4 m sestávala z 16 větších hnízd a z obřího hnízda se základnou asi 6×4 m a výškou až 50 cm.

Dr.Seifert mi písemně sdělil (viz níže) že z Německa ani ze Švýcarska neví o větší koncentraci hnízd těchto mravenců, než je tomu na uvedených českých lokalitách, vztahuje-li počet těchto hnízd na plochu 1 km2. Pouze v případě F. rufa ví i o seskupeních větších, v těch jsou však i kříženci F.rufa a F.polyctena.

Weder aus Deutschland noch aus der Schweiz sind mir großflächige Nestddichten (im km²-Maßstab) der vier von Ihnen genannten Waldameisenarten bekannt bekannt, die die Werte aus Tschechien erreichen.

F.aquilonia: In Hochgebirgsforstämtern der Bayr. Alpen (450–1750 m NN) 158 N/km² auf 82.5 km ²; 190 Nester /km² auf 1.5 km² im Nationalpark Graubünden/Schweiz F.lugubris: In Berner Alpen mittlere Dichte 220 N/km², im Schweizer Jura 90 N/km². F.polyctena: 105 Nester /km² auf 10.6 km² in Brandenburg. F.rufa maximal 190 Nester /km² auf 1.5 km² im Kanton Zürich, in diesem Wert sind aber wahrscheinlich viele Hybridnester enthalten. Die Determinationsproblematik schafft überall große Probleme.

Kleinflächig (im ha-Maßstab) geht es bei aquilonia, lugubris, paralugubris und polyctena bis jeweils bis 17…20 Nester/ ha. Das sind lokale Sättigungsdichten, die überall in Europa ähnlich sind.

Viele Grüße

Ihr

Bernhard Seifert

Co jsou kolonie a komplexy hnízd lesních mravenců ?

Při posuzování seskupení mravenišť je možné hovořit o koloniích mravenišť, což jsou taková mraveniště, mezi kterými mravenci sousedních hnízd mezi sebou kontaktují. Za komplexy můžeme považovat taková seskupení mravenišť, kdy spolu sice mravenci mezi jednotlivými hnízdy nemusí mezi sebou kontaktovat, jsou však jen v nevelké vzdálenosti (tak 200–400 m od sebe), obvykle v od sebe oddělených lesních celcích.

České názvosloví mravenců

Problémy přetrvávají v mnoha případech s determinacemi „lesních“ i jiných druhů našich mravenců. Spočívají ve skutečnosti, že systematika lesních mravenců je někdy obtížná a asi i neuzavřená a některé ze současně uznávaných druhů byly vyčleněny teprve poměrně nedávno. Listujeme-li ve starších určovacích klíčích, pak pod názvem mravenec lesní (Formica rufa) bylo zahrnuto několik v současnosti uznávaných druhů (Formica polyctena, Formica lugubris, Formica aquilonia a zcela nový druh Formica paralugubris, který byl odlišen až v r. 1996 s výskytem v západních Alpách). Gösswald popsal v r. 1951 nový druh Formica pratensoides, který však již v současnosti není v určovacích klíčích uváděn. K objasnění problematiky je možno uvést, že nás je rod Formica Linnaeus , 1758 zastoupen čtyřmi podrody – Formica s.str., Coptoformica, Raptiformica a Serviformica.
Pod pracovním pojmem “lesní mravenci” se považují jen zástupci prvního podrodu. Náleží k nim zástupci 6 druhů, kteří byli během dlouhého časového období popsány v náledujícím sledu: Formica rufa LINNAEUS, 1758 (mravenec lesní větší), Formica pratensis RETZIUS 1783, (mravenec luční), Formica truncorum FABRICIUS, 1804 (mravenec pařezový), Formica lugubris ZETTERSTEDT, 1840 (mravenec podhorní), Formica polyctena FOERSTER, 1850 (mravenec lesní menší) a Formica aquilonia YARROW, 1955 (mravenec boreální). Česká pojmenování těchto druhů, které dosud nebyla většinou uváděna, navrhl entomolog a znalec mravenců Pavel Bezděčka, včetně českých názvů všech ostatních u nás se vyskytujících druhů mravenců rodu Formica (Zpravodaj FORMICA 3 /2000/: 73–75.). Tato jména akceptuji s výjimkou Formica rufa a F.polyctena, pro které volím česká pojmenování mravenec lesní a mravenec pospolitý. Činím tak hlavně na základě reality, že takto pojmenovává tyto dva druhy (či snad poddruhy) garant Programu Formica ČSOP Mgr.M.Daďourek, např. v průvodci na naučné stezce Šebeň. Já to po něm činím již také, v ostatních českých názvech však akceptuji návrhy P.Bezděčky. Bylo by jistě na místě nalezení shody.

Nedaleko hranic naší republiky se vyskytují další dva druhy podrodu Formica – Formica uralensis RUZSKY 1895 v jezernatých oblastech severního Německa a nejnověji odlišený druh Formica paralugubris SEIFERT 1996 v západních Alpách. Dochází postupně k nárůstu nově odlišených druhů, zároveň však k i k redukci dříve uváděných. Z nověji odhalených je to především Formica aquilonia, Yarrow, 1955 a Formica paralugubris, Seifert 1996. Dříve uváděný druh Formica piniphila Schenk 1852, zařadili pozdější systematici jen jako varietu F. polyctena, Formica nigricans EMERY, 1909, je nyní považován za pouhou formu druhu Formica pratensis RETZIUS, 1783 (SEIFERT 1996), z určovacích klíčů vymizel i druh Formica pratensoides GÖSSWALD 1951. Nejasnosti v současné systematice podtrhuje skutečnost, že se morfologické rozlišovací znaky u jednotlivých druhů překrývají, takže determinace pak bývá o to obtížnější. Tak v současnosti jeden z nejznámějších systematiků, Dr.B.Seifert, který nově popsal druh F.paralugubris a řadu jiných druhů mravenců z jiných rodů, považuje 2 nejběžnější druhy lesních mravenců, F.rufa a F.polyctena, za jediný druh.

Z pohledu lesnické a ochranářské praxe je však druhová rozmanitost a variabilita lesních mravenců zajímavá zejména z ekologického hlediska. Z hlediska ochrany lesa jsou více ceněny ty druhy, poddruhy či formy mravenců, které dokáží vytvářet početné kolonie vzájemně propojených hnízd, které tak uchrání velký kus lesa, zatímco solitérní hnízda, hájící svá potravní teritoria proti sousedním hnízdům, mají z tohoto hlediska ochranářský význam menší, neboť mravenci z těchto hnízd nedosahují v lesních porostech větší populační hustoty.

P.M.

««« Předchozí text: Letní tábor Následující text: Výsadba na návsi v Dolních Borech. »»»

Štěpán Kříž | 14.7.2007 So 19:15 | Naše činnost | trvalý odkaz | tisk | 6371x