Český svaz ochránců přírody Bory ZO 66/02

Louka mezi lesy

Na první pohled nepříli? zajímavý a málo pestrý porost a? donedávna skrýval překvapení v podobě pozoruhodné kapradiny hadilky obecné. Hadilka je jistě nejzajímavěj?ím druhem této louky. Je zcela nepodobná ostatním na?im kapradím. Rostlina je tvořena jediným celistvým listem vzpřímeně vyrůstajícím ze země. Je-li plodná, tvoří je?tě jednoduchý klas s výtrusnicemi (viz foto). Obvykle dosahuje velikosti mezi 5 a 15 cm. Je chráněným, silně ohro?eným druhem a v kraji Vysočina je nyní známa pouze ze tří lokalit. Její výskyt zde pravděpodobně souvisí s tělesem amfibolitu v podlo?í. Hadilka toti? dává přednost tzv. minerálně silným půdám s dostatkem vápníku, co? kyselé půdy na Vysočině rozhodně nejsou. Zde ale tvoří poměrně bohatou populaci čítající několik set jedinců.

Louka byla několik desetiletí nekosená, co? znamenalo postupné mizení citlivěj?ích druhů rostlin a rozpad původních rostlinných společenstev. Asi tě?ko si dnes představíme louku plnou suchopýru vzpomínanou pamětníky. Dne?ní pravdou je, ?e suchopýr úzkolistý úplně zmizel a neroste tu. Zato se zde rozmohly tzv. expanzivní druhy, které vzácněj?í, původní květenu vytlačují. Jsou to hlavně třtina křovi?tní, skřípina lesní, chrastice rákosovitá a také nálet stromů, jmenovitě ol?e lepkavé.

Hadilka obecná . Foto Pavla Lysáková, 2005.

V roce 2003 bylo na louce obnoveno kosení a vykácena část náletu ol?í. Od té doby je mo?né pozorovat pomalou regeneraci rostlinných společenstev. Sílí zastoupení bylin, expanzivní traviny slábnou a ustupují. Patrný je i příznivý vliv na populaci hadilky. Zatím nepravidelně se tu objevují i dal?í chráněné rostliny, a to prstnatec májový (vstavač, „kukačka“) a vemeník dvoulistý. Dříve tu bývaly populace obou druhů početněj?í, ale pak málem zanikly v souvislosti se zarůstáním louky a také při ne?etrném vytahování dřeva přes louku. Pří?tí léta uká?í, zdali pravidelná péče povede k jejich opětovnému rozmno?ení tak, jak se očekává.

Velký význam má louka pro oboj?ivelníky. Ne, ?e by se zde rozmno?ovali. Spí?e je pro ně vydatným potravním zdrojem. Význam takovéto malé mokré louky mů?e být pro oboj?ivelníky podstatně vět?í, ne? hektary odvodněných lučních pozemků: – Trvale vlhký povrch půdy jim umo?ňuje být aktivní po celý den (nemusejí se schovávat před vysu?ujícím sluncem) a zejména mladí jedinci tu výborně prospívají. – Porost s mnoha druhy rostlin je domovem mnoha druhům hmyzu, pl?ů a ?í?al, tedy hlavní potravy. – V okolí je dostatek úkrytů, i porost sám je dobrým úkrytem a mimo období po seči zde oboj?ivelníky neuvidíme. – Kosení a sklízení louky je k oboj?ivelníkům ohleduplné, tak?e dochází k minimálním ztrátám.

Pravidelně jsou tu při kosení k vidění: ropucha obecná, skokan hnědý, čolek horský a čolek obecný. Mimo skokana hnědého jde o zvlá?tě chráněné druhy.

Napsal předseda Pavel Kří?, tisk, přečteno 2542x