Český svaz ochránců přírody Bory ZO 66/02

?ebeň je největ?í

Zdá se, ?e lokalita ?ebeň je v Evropě opravdu dosud největ?ím známým výskytem mravenců druhu Formica polyctena"

Největ?í komplexy mraveni?? v České republice, co jsou kolonie a komplexy, české názvosloví mravenců a zamy?lení se nad systematikou

Lesní mravenci podr. Formica s.str. jsou po léta v centru pozornosti lesníků, ochranářů i vědeckých pracovníků. Je to z důvodu významu, který je jim přisuzován při udr?ování ekologické stability lesních porostů. Připomeňme např. společný program LČR, s.p. a ČSOP Ochrana biodiverzity v lesích, v rámci kterého je ka?doročně prováděna inventarizace a ochrana hnízd lesních mravenců v různých částech na?í republiky.

Inventarizační průzkumy přinesly úspěchy i velká překvapení. Největ?í komplexy mraveni??, z nich? některé byly odhaleny teprve v několika posledních letech, jsou pozoruhodně početné v rámci celé střední Evropy. Jedná se zejména o druh Formica aquilonia na hoře Kle? v CHKO Blanský les ji?ních Čechách, kde bylo v r. 2004 na rozloze asi 300 ha napočítáno 3567 hnízd lesních mravenců, přičem? více ne? 90 % z tohoto počtu přinále?elo tomuto druhu. Jiným místem početného výskytu mraveni?? jsou Jeseníky. Zde také horský druh lesního mravence, Formica lugubris , vytváří v okolí boudy Alfrédka (kolem 1000 m n. m) komplex mraveni??, který čítal v r. 1998 na plo?e 670 ha 1265 hnízd. Ná? nejhojněj?í druh lesního mravence Formica polyctena, vytvořil největ?í komplex mraveni?? na lokalitě ?ebeň na Českomoravské vysočině, kde na plo?e 134,4 ha činil v r. 2006 jeho hnízdní komplex přes 1200 hnízd. Tato lokalita byla v roce 2002 vyhlá?ena za Přírodní památku a v roce 2006 zde byla otevřena u nás první přírodovědná mravenčí stezka ?ebeň.
Formica rufa se vyskytuje vět?inou jen solitérně. Přesto v Podkrkono?í u obce Mostek jsem v r. 2006–07 nalezl komplex jeho hnízd čítající na plo?e asi 30 ha nejméně 129 mravenčích kup, který činí dojem jediné propojené kolonie. U tohoto druhu v?ak zřejmě vejdou ve známost jeho hnízdní komplexy je?tě vět?í. Pozoruhodný je i početný výskyt Formica truncorum. V jedné jeho hnízdní kolonii v Krkono?ském národním parku vytvořili v roce 2007 komplex 63 hnízd, z nich? některá dosahují obrovské velikosti (viz poslední příloha). Jiným příkladem jeho místní početnosti je kolonie pozorovaná v roce 2000 ve východní části Orlickýh hor (FORMICA 3: 54–55), která v pruhu dlouhém asi 120 m a ?irokém 4 m sestávala z 16 vět?ích hnízd a z obřího hnízda se základnou asi 6×4 m a vý?kou a? 50 cm.

Dr.Seifert mi písemně sdělil (viz ní?e) ?e z Německa ani ze ?výcarska neví o vět?í koncentraci hnízd těchto mravenců, ne? je tomu na uvedených českých lokalitách, vztahuje-li počet těchto hnízd na plochu 1 km2. Pouze v případě F. rufa ví i o seskupeních vět?ích, v těch jsou v?ak i kří?enci F.rufa a F.polyctena.

Weder aus Deutschland noch aus der Schweiz sind mir großflächige Nestddichten (im km²-Maßstab) der vier von Ihnen genannten Waldameisenarten bekannt bekannt, die die Werte aus Tschechien erreichen.

F.aquilonia: In Hochgebirgsforstämtern der Bayr. Alpen (450–1750 m NN) 158 N/km² auf 82.5 km ²; 190 Nester /km² auf 1.5 km² im Nationalpark Graubünden/Schweiz F.lugubris: In Berner Alpen mittlere Dichte 220 N/km², im Schweizer Jura 90 N/km². F.polyctena: 105 Nester /km² auf 10.6 km² in Brandenburg. F.rufa maximal 190 Nester /km² auf 1.5 km² im Kanton Zürich, in diesem Wert sind aber wahrscheinlich viele Hybridnester enthalten. Die Determinationsproblematik schafft überall große Probleme.

Kleinflächig (im ha-Maßstab) geht es bei aquilonia, lugubris, paralugubris und polyctena bis jeweils bis 17…20 Nester/ ha. Das sind lokale Sättigungsdichten, die überall in Europa ähnlich sind.

Viele Grüße

Ihr

Bernhard Seifert

Co jsou kolonie a komplexy hnízd lesních mravenců ?

Při posuzování seskupení mraveni?? je mo?né hovořit o koloniích mraveni??, co? jsou taková mraveni?tě, mezi kterými mravenci sousedních hnízd mezi sebou kontaktují. Za komplexy mů?eme pova?ovat taková seskupení mraveni??, kdy spolu sice mravenci mezi jednotlivými hnízdy nemusí mezi sebou kontaktovat, jsou v?ak jen v nevelké vzdálenosti (tak 200–400 m od sebe), obvykle v od sebe oddělených lesních celcích.

České názvosloví mravenců

Problémy přetrvávají v mnoha případech s determinacemi ?lesních? i jiných druhů na?ich mravenců. Spočívají ve skutečnosti, ?e systematika lesních mravenců je někdy obtí?ná a asi i neuzavřená a některé ze současně uznávaných druhů byly vyčleněny teprve poměrně nedávno. Listujeme-li ve star?ích určovacích klíčích, pak pod názvem mravenec lesní (Formica rufa) bylo zahrnuto několik v současnosti uznávaných druhů (Formica polyctena, Formica lugubris, Formica aquilonia a zcela nový druh Formica paralugubris, který byl odli?en a? v r. 1996 s výskytem v západních Alpách). Gösswald popsal v r. 1951 nový druh Formica pratensoides, který v?ak ji? v současnosti není v určovacích klíčích uváděn. K objasnění problematiky je mo?no uvést, ?e nás je rod Formica Linnaeus , 1758 zastoupen čtyřmi podrody ? Formica s.str., Coptoformica, Raptiformica a Serviformica.
Pod pracovním pojmem ?lesní mravenci? se pova?ují jen zástupci prvního podrodu. Nále?í k nim zástupci 6 druhů, kteří byli během dlouhého časového období popsány v náledujícím sledu: Formica rufa LINNAEUS, 1758 (mravenec lesní vět?í), Formica pratensis RETZIUS 1783, (mravenec luční), Formica truncorum FABRICIUS, 1804 (mravenec pařezový), Formica lugubris ZETTERSTEDT, 1840 (mravenec podhorní), Formica polyctena FOERSTER, 1850 (mravenec lesní men?í) a Formica aquilonia YARROW, 1955 (mravenec boreální). Česká pojmenování těchto druhů, které dosud nebyla vět?inou uváděna, navrhl entomolog a znalec mravenců Pavel Bezděčka, včetně českých názvů v?ech ostatních u nás se vyskytujících druhů mravenců rodu Formica (Zpravodaj FORMICA 3 /2000/: 73–75.). Tato jména akceptuji s výjimkou Formica rufa a F.polyctena, pro které volím česká pojmenování mravenec lesní a mravenec pospolitý. Činím tak hlavně na základě reality, ?e takto pojmenovává tyto dva druhy (či snad poddruhy) garant Programu Formica ČSOP Mgr.M.Daďourek, např. v průvodci na naučné stezce ?ebeň. Já to po něm činím ji? také, v ostatních českých názvech v?ak akceptuji návrhy P.Bezděčky. Bylo by jistě na místě nalezení shody.

Nedaleko hranic na?í republiky se vyskytují dal?í dva druhy podrodu Formica ? Formica uralensis RUZSKY 1895 v jezernatých oblastech severního Německa a nejnověji odli?ený druh Formica paralugubris SEIFERT 1996 v západních Alpách. Dochází postupně k nárůstu nově odli?ených druhů, zároveň v?ak k i k redukci dříve uváděných. Z nověji odhalených je to předev?ím Formica aquilonia, Yarrow, 1955 a Formica paralugubris, Seifert 1996. Dříve uváděný druh Formica piniphila Schenk 1852, zařadili pozděj?í systematici jen jako varietu F. polyctena, Formica nigricans EMERY, 1909, je nyní pova?ován za pouhou formu druhu Formica pratensis RETZIUS, 1783 (SEIFERT 1996), z určovacích klíčů vymizel i druh Formica pratensoides GÖSSWALD 1951. Nejasnosti v současné systematice podtrhuje skutečnost, ?e se morfologické rozli?ovací znaky u jednotlivých druhů překrývají, tak?e determinace pak bývá o to obtí?něj?í. Tak v současnosti jeden z nejznáměj?ích systematiků, Dr.B.Seifert, který nově popsal druh F.paralugubris a řadu jiných druhů mravenců z jiných rodů, pova?uje 2 nejbě?něj?í druhy lesních mravenců, F.rufa a F.polyctena, za jediný druh.

Z pohledu lesnické a ochranářské praxe je v?ak druhová rozmanitost a variabilita lesních mravenců zajímavá zejména z ekologického hlediska. Z hlediska ochrany lesa jsou více ceněny ty druhy, poddruhy či formy mravenců, které doká?í vytvářet početné kolonie vzájemně propojených hnízd, které tak uchrání velký kus lesa, zatímco solitérní hnízda, hájící svá potravní teritoria proti sousedním hnízdům, mají z tohoto hlediska ochranářský význam men?í, nebo? mravenci z těchto hnízd nedosahují v lesních porostech vět?í populační hustoty.

P.M.

««« Předchozí text: Letní tábor Následující text: Výsadba na návsi v Dolních Borech. »»»

?těpán Kří? | 14.7.2007 So 19:15 | Na?e činnost | trvalý odkaz | tisk | 7493x